Moravská vodárenská a.s. odstranila za rok 2017 z odpadní vody celkem 607 tun tuhého odpadu. Největším rizikem pro vznik ucpávky a následné možné havárie na kanalizaci jsou tuky, či zbytky jídel z drtičů, které vylévají lidé do odpadu. Jen v roce 2017 zachytily čistírny odpadních vod celkem 35 tun tukového odpadu. Použité tuky a oleje patří do speciálních kontejnerů nebo do sběrných dvorů. Pak mohou být recyklovány a dají se využít při výrobě energie, jako paliva nebo i při výrobě kosmetiky. Nepatří však do kanalizace.
Sražený tuk uvnitř potrubí často vytvoří velmi odolnou ucpávku a prakticky ho zneprůchodní. Vzniklé hroudy tuku ve stokách poškozují a ucpávají čerpadla v kanalizačních čerpacích stanicích. Tuk se také nalepuje na stěny trubek a především u betonových trub nastává chemická reakce a vzniklé kyseliny urychlují korozi stěn. Nejvíce tuky ucpávají kanalizační přípojky nebo uliční stoky u bytových domů, případně u restaurací, vývařoven či jídelen. U novostaveb a při rekonstrukcích těchto typů objektů je nyní již povinností instalovat na vnitřní kanalizaci tzv. odlučovač tuků. Počet objektů bez těchto filtrů na Zlínsku, ale i v rámci celé ČR, stále převažuje. Tukové ucpávky se odstraňují kanalizačními vozy se speciálními tryskami tlakovou vodou nebo řetězovou frézou.
Za rok 2017 bylo odstraněno celkem 154 poruch na kanalizační síti, z toho 48 bylo právě tukových a jiných ucpávek. Z čistíren odpadních vod se odvezlo celkem 607 tun odpadu. Z toho 421 tun tvořil odpad z lapáků písku, 151 tun odpad z česlí (shrabky) a 35 tun tuky z lapáku tuků. Z čistíren se rovněž odvezlo celkem 7 597 tun odvodněných kalů.
Velkým problémem nejsou jen tuky, ale také vlhčené ubrousky a jiné hygienické potřeby, ty ulpívají v záhybech či kříženích stokové sítě a postupem času vytvářejí vysoce odolnou kompaktní masu, která způsobuje snížení průtoku, zanášení česlí, ucpávání čerpadel a často tak dochází i k vyřazení nejrůznějších čidel měřící techniky.
Foto: archiv MOVO
Odpady z lapáků písku, z česlí a z lapáku tuků jsou ukládány na skládku. Odvodněný kal je ukládán na zemědělskou půdu, nebo je používán v kompostárně na výrobu substrátu. Aby bylo možné odpad uložit na skládku, musí se před tím speciálně upravit. K částečné hygienizaci shrabků se používá vápenný hydrát. Jeho spotřeba za rok 2017 byla 1 682 kg. K lepší odvodnitelnosti kalů se používá práškový flokulant a jeho spotřeba byla za rok 2017 celkem 9 890 kg.
Kanalizační síť na Zlínsku měří 704 km bez přípojek. Na síti je 43 čerpacích stanic a odpadní vody (celkem cca 13 mil. m3/rok) se čistí ve 13 čistírnách. Do kanalizační sítě je dále napojeno přes 26 tisíc kanalizačních přípojek, které se pravidelně namátkově kontrolují. Ročně se tak pořídí průměrně 20 km kamerových záznamů kanalizační sítě.