REKLAMA

narodni muzeumKvůli plánované rekonstrukci se ve středu z Národního muzea v Praze stěhuje část expozice věnovaná zdravotnímu stavu našich předků a také dva hroby. Vše se přemístí do depozitáře v Horních Počernicích, sdělila to Markéta Fingerová z tiskového oddělení muzea.

"Nesmírně vzácný a ojedinělý je nález lebky chlapce z velkomoravské lokality Rajhradice. V mládí prodělal úraz, po němž došlo ke srůstu obou čelistních kloubů, takže nemohl otevírat ústa. Vedle toho došlo k rozsáhlému poškození jeho chrupu. Chlapec žil s tímto poškozením více let, což ukazuje na sociální cítění našich předků, kteří se o něho museli starat," uvedla Fingerová.

REKLAMA

Za unikátní lze považovat i exponát lebky s rozsáhlými syfilitickými změnami z novověkého hrobu odkrytého na lokalitě Ducové. Syfilis má čtyři vývojová stadia, ovšem změny na kostře se začínají projevovat až ve třetím a čtvrtém. Ze specifických zánětlivých onemocnění bylo v expozici vystavených i několik případů onemocnění tuberkulózou.

Antropologické oddělení bylo v Národním muzeu založeno až na konci 60. let minulého století. Expozice s názvem "Antropologie - lidské kosti vyprávějí...." ukazovala návštěvníkům ve čtyřech oddílech základní postupy, metody, které antropologové používají pro získání obrazu o našich předcích.

První dva oddíly expozice informovaly o metodách práce kosterních antropologů. Byly tu ukázané především dva nejdůležitější postupy používané při vyšetřování - osteometrie (měření kostí) a osteomorfoskopie. S jejich pomocí je pak možné podle rozměrů a tvarů jednotlivých částí kostry určovat pohlaví zemřelého a stáří, a to u dětí i dospělých. Některé znaky sledované na lebce je možné použít i k rekonstrukci vzhledu člověka, jemuž patřila.

Třetí oddíl demonstroval speciální pozorování vedoucí k porovnávání populací nebo zjišťování biologických příbuzenských vztahů.

Poslední oddíl seznamoval návštěvníky s chorobami, které je možné na kostře zjistit, se zraněním, jež dotyčný nepřežil nebo které se zhojilo. Zhojená zranění dokumentují výši ranhojičských dovedností našich dávných předků a nalezené stopy nemocí postihujících kostru zase ukazují zastoupení různých chorob v různých časových obdobích.

Převážná většina exponátů pocházela z archeologických výzkumů raně středověkých lokalit, tedy z doby zhruba před 1000 lety. Byly tu však i nálezy starší a ve výjimečných případech jsou vystaveny kosterní pozůstatky i mladší - novověké.

ZDROJ: MEDIAFAX


Informace pro gurmány a milovníky jídla na Vysočině - Vysočinachutná

Vysočina plná novinek a aktuálních informací

Úspory energie sledujte na EnergyTV


REKLAMA