Poslanecká sněmovna na své říjnové schůzi projedná návrh státního rozpočtu, který počítá s deficitem 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zákonodárci by se měli věnovat i návrhu, který sníží platy státních činitelů až o devět procent.

Návrh rozpočtu pro rok 2011 počítá s příjmy ve výši 1,044 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu. Vláda počítá s tím, že jí na financování svých závazků bude chybět 135 miliard korun. Deficit představuje 4,6 procenta HDP. Rozpočtový výbor sněmovny poslancům doporučil schválit návrh již v prvním čtení.

Ačkoliv kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.

Na své sedmé schůzi projedná dolní komora i vládní návrh zákona na snížení platů soudců a představitelů státní moci. Soudcům má být platová základna vyměřena na základě průměrné mzdy ve státní správě v roce 2009, kdy nedošlo ke snížení o čtyři procenta v důsledku tzv. Janotova balíčku. Restrikce se jich má týkat po dobu jednoho roku. "Vláda při tomto rozhodování musela respektovat i rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil snížení platů," vysvětlil již dříve premiér Nečas.

Ostatním představitelům státní moci bude plat vyměřen na základě platové základny z letošního roku, takže celkem přijdou o devět procent. Kromě čtyř procent, s nimiž přišel tzv. Janotův balíček, budou kráceni o dalších pět procent, což vychází z koaliční smlouvy. "Pro politiky budou snížené mzdy platit až do roku 2014," prohlásil Nečas.

V prvním čtení pak poslanci projednají i zákon o konání celostátních referend. Ten pochází z dílny ČSSD. Všelidová hlasování by se měla podle předkladatelů vyhlašovat ve výjimečných případech jako prvek přímé demokracie a měla by se konat při rozhodování o zásadních otázkách politiky státu.

Další bod, který má sněmovna také na programu, je návrh sociálních demokratů na přímou volbu prezidenta a změnu jeho současných pravomocí. Podle předlohy by prezidenta mohla navrhovat skupina 40 poslanců, 17 senátorů, nebo občan ČR starší 18 let, jehož návrh podpoří petice s nejméně 50 000 podpisy. Nečasova vláda však novelu neschválila.

ČSSD chce ve sněmovně prosadit i zrušení listinných akcií na majitele. Ty jsou podle ní jedním z nejrizikovějších nástrojů umožňující korupci. Návrh zákona počítá s tím, že by se současné listinné akcie na majitele převedly buď na zaknihované akcie na majitele, nebo na akcie na jméno.

Na své říjnové schůzi poslanci projednají i vládní novelu o loteriích, která by obcím umožnila regulovat hazard na svém území. Vedení obcí by navíc mohlo provozování her na svém území přímo zakázat.

Sněmovna rozhodne i o vzniku centrálního Úřadu práce. Instituce má řídit 77 lokálních úřadů práce, které doposud fungovaly samostatně. "Umožní to efektivní restrukturalizaci personální, funkční i majetkovou," řekl Nečas. Premiér poukázal zároveň na to, že návrh, který by měl ušetřit 175 milionů korun ročně, podporují poslanci ODS, TOP 09 i Věcí veřejných.

Poslanci by měli projednat také senátní návrh zákona, který odsouvá zavedení elektronických vinět na rok 2016. Viněty měly fungovat jako přechodový krok mezi současným mikrovlnným a budoucím satelitním systémem výběru mýtného na dálnicích.

Na programu má dolní komora parlamentu mimo jiné i návrh zákona o hlavním městě Praze, který řeší problematiku voleb do pražského zastupitelstva nebo vládní novelu zákona o DPH, která zavádí mimo jiné možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenci.