Historii volebního systému se věnuje nová výstava s názvem Volby – Jak jsme v historii (ne)volili?, která je k vidění od 15. června do 6. listopadu v pražském Národním památníku na Vítkově. Informoval o tom na pondělní tiskové konferenci autor výstavy Ivan Malý.

K realizaci výstavy k fenoménu voleb vedlo autory 65. výročí od prvních poválečných československých voleb. "Volby jsou fenoménem 20. století. Byly velkým tématem za první republiky, komunismu i v současnosti. V posledních letech volíme skoro každý rok. Na rok 2011, jako na jeden z mála, žádné volby nepřipadly, tedy až na ty naše Volby na Vítkově. Využili jsme této přestávky a chceme připomenout, že volby nelze vnímat jen jako povinnost, ale hlavně jako výsadu, která nám byla dlouhé roky odpírána," uvedl ředitel Národního muzea (NM) Michal Lukeš.

Výstava se snaží zodpovědět to, jaký význam a smysl mají volby. Jestli je mechanismus parlamentních voleb funkční nebo jakou roli hrají volby a možnost volit ve společnosti. "Tento projekt jsme promýšleli asi rok. Nejedná se o výstavu politickou, snažíme se ukázat atmosféru, prožitek a to, jak lidé volili," uvedl Pavel Douša z NM.

Volby a jejich systém je na výstavě prezentovaný pomocí moderních interaktivních metod a modelových případu. Vývoj a rozšiřování hlasovacího práva jsou nastíněny z obecného i teritoriálního pohledu. "Potvrdili jsme si, že charakter voleb se v průběhu století moc neměnil. Měnily se jenom kulisy a data v kalendáři. Když porovnávám současné volby s těmi minulými, nejsme na tom zase tak zle," uvedl kurátor výstavy Tomáš Bursík.

Autoři se dívají na volby z pěti různých pohledů – řadového i konkrétního voliče, politické strany, státu a médií. Upozorňují na rozdíly v tom, jak v průběhu dějin k volbám přistupoval stát, jak se k nim stavěli lidé, jak na jejich vyhlášení a výsledky reagovali, co pro ně znamenalo právo volit a jak se rozhodovali. "Výstava je mimořádně zajímavá a interaktivní. Doufám, že přiláká zejména mladé lidi a studenty, kteří se dozvědí o tom, jak se volební právo v průběhu let měnilo," uvedl Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Na výstavě je jen velmi málo trojrozměrných předmětů. Více k návštěvníkům výstavy promlouvají audiovizuální záznamy. V prostoru, kde bylo dříve mauzoleum, je nyní volební místnost z 50. let.

Národní památník na Vítkově je veřejnosti otevřen od středy do neděle od 10 do 18 hodin. Vstupné se pohybuje v ceně od 60 do 110 korun.

zdroj: MEDIAFAX