Dialyzovaných pacientů stále přibývá. Oddělení hemodialýzy Nemocnice Havlíčkův Brod p.o. nabízí pacientům tzv. peritoneální dialýzu, která se provádí v domácím prostředí a má řadu dalších výhod.
 
zdroj foto: rekreacni-dialyza.cz

Oddělení hemodialýzy NHB se stále snaží zkvalitňovat péči o dialyzované pacienty. Jejich počty každoročně narůstají. „ Pokud bychom srovnávali počty pacientů o něž se staráme nyní a před pár lety, nárůst by byl zhruba o dvě desítky pacientů,“ říká lékařka oddělení MUDr. Veronika Medňanská. Stejně hovoří i české statistiky – v Česku je evidováno téměř 6000 dialyzovaných pacientů, ročně jich přibývají stovky. Počty dialyzovaných pacientů narůstají i ve světě - očekává se, že v roce 2010 jejich počet dosáhne 2,1 milionu.

V současnosti je oddělení moderně vybaveno novými hemodialyzačními přístroji renomovaných výrobců ( B.Braun, Gambro, Nikkiso). Na 2/3 přístrojů je možno provádět i online HDF terapii ( hemodiafiltraci).

Rozvoj v medicíně přináší neustále změny, se kterými se snažíme udržet krok, a proto i našim pacientům nabízíme od září 2009 možnost zvolit si peritoneální dialýzu jako metodu náhrady funkce ledvin.

Existují dva způsoby dialýzy – hemodialýza a peritoneální dialýza. Hemodialýzu pacient podstupuje ve středisku, kam dochází 2-3x týdně. Peritoneální dialýzu si pacient provádí sám každý den. „Z hlediska četnosti zastoupení obou metod dialýzy převažuje v České republice hemodialýza. Stejně tak tomu je i na našem oddělení. Aktuálně máme na peritoneální dialýze 3 pacienty a v hemodialyzačním programu 65 pacientů. To ale neznamená, že by peritoneální dialýza byla metodou méně cennou. Obě metody jsou z pohledu kvality léčby rovnocenné, ale nízká čísla pro peritoneální dialýzu spíše vypovídají o preferencích českého pacienta, který raději volí cestu plně se odevzdat do péče zdravotníků, než-li převzít odpovědnost za léčbu do svých rukou. Svůj podíl zde hraje i historický vývoj, kdy peritoneální dialýza byla v minulosti považována za metodu druhé volby a bohužel tento pohled ještě stále u některých lékařů přetrvává. To pak může vést ke klamné či nedostatečné informovanosti laické veřejnosti,“ říká o možnostech dialýzy lékařka oddělení MUDr. Veronika Medňanská, která se stará o pacienty využívající peritoneální dialýzy.

Přitom peritoneální dialýza umožňuje pacientům zachovat si podobnou kvalitu života jako před onemocněním, včetně mobility. Omezuje ho značně méně než druhý způsob dialýzy, hemodialýza. Je fyziologičtější než hemodialýza, proto představuje menší zátěž pro organismus. Dává volnost cestování, protože peritoneální dialýzu lze provést kdekoliv mimo domov. Nabízí také větší dietní volnost a lepší kontrolu krevního tlaku.
Pro aplikaci peritoneální dialýzy si většina pacientů může vybrat mezi ručními výměnami dialyzačního roztoku a použitím jednoduchého přístroje, případně obě metody kombinovat.

Uvedení do problematiky léčby selhávání funkce ledvin

Ledviny jsou životně důležitý orgán, jehož úkolem je odstraňovat z organismu nepotřebné látky a nadbytečnou vodu. Pokud nastane selhání ledvin, nabízí se tři druhy léčby nahrazující ztracenou funkci ledvin.

1. Transplantace
2. Hemodialýza
3. Peritoneální dialýza

Nejlepší možností léčby je transplantace, protože umožňuje prakticky normální kontrolu látkové výměny při nezávislosti na dialýze. Transplantace znamená přenesení zdravé ledviny z jednoho člověka (= dárce) do těla pacienta (= příjemce). Ovšem čekání na vhodného dárce může být někdy zdlouhavý proces. Z tohoto důvodu se pacient zpravidla začíná léčit dialýzou. Jsou i pacienti, u kterých transplantace pro přidružená onemocnění není možná a pro ně je dialýza doživotní způsob léčby.

Pojmem dialýza se rozumí metoda, při které se odpadní látky a voda odstraňují z těla pomocí membrány, přes kterou tyto látky přecházejí z krve do dialyzačního roztoku. Zjednodušeně řečeno – membrána funguje jako filtr, který zastupuje filtrační schopnosti ledvin.

Existují dva způsoby dialýzy – hemodialýza a peritoneální dialýza.

Hemodialýzu pacient podstupuje ve středisku, kam dochází 2-3x týdně a délka jedné hemodialýzy je 4-5 hodin. Jedná se o metodu, která je prováděna za pomocí speciálního přístroje tzv. „umělé ledviny“. K přestupu nežádoucích látek z krve do roztoku dochází přes speciální membránu, která je součástí přístroje (tzv. dialyzátor). Výměna látek tedy probíhá v přístroji mimo tělo pacienta. K provádění této metody musí pacient podstoupit malou operaci, při které se vytvoří tzv. cévní spojka v oblasti předloktí. Pomocí dvou jehel a systému hadiček je pacient spojen s přístrojem. Jedna jehla krev odvádí z cévní spojky do přístroje a druhou jehlou se očištěná krev vrací zpět pacientovi. Obě jehly jsou po celou dobu hemodialýzy zavedeny v cévní spojce na předloktí.

Peritoneální dialýzu si pacient provádí sám každý den. Celý proces dialýzy probíhá v břiše, kde se přestup látek z krve do roztoku uskutečňuje přes tělu vlastní membránu, která se nazývá peritoneum (= pobřišnice). Roztok, do kterého nastává přestup odpadních látek, se do dutiny břišní napouští a vypouští přes speciální hadičku (= katétr), která je zavedena do peritoneální dutiny malým operačním zákrokem. Katétr je vyveden z dutiny břišní nedaleko pupku. Roztok po napuštění zůstává v dutině břišní několik hodin a v tomto čase probíhá dialýza. Peritoneální dialýzu lze provádět ručně (tzv. CAPD – kontinuální ambulantní peritoneální dialýza) nebo pomocí přístroje označovaného jako cycler (tzv. APD – automatizovaná peritoneální dialýza). V případě CAPD se většina výměn roztoku provádí v průběhu dne. Každá výměna trvá obvykle přibližně 30 minut, během dne jsou zpravidla 4 výměny. Mezi výměnami se může pacient volně pohybovat. Při APD se výměna roztoku v peritoneální dutině provádí v noci, kdy pacient spí a je připojen k přístroji na dobu 8-10 hodin.

Pokud pacient nemá kontraindikace pro žádnou z metod dialýzy, pak by mu měla být umožněna volba. Před vlastním rozhodnutím je pacient detailně proškolen o průběhu obou metod dialýzy a obeznámen se všemi výhodami a nevýhodami. Důležité je i vědět, že lze přejít z jedné metody na druhou. Rozhodnutí pro jednu či druhou metodu tedy nemusí být definitivní a pacient může své rozhodnutí změnit.  

Výhody hemodialýzy:

• pacient se plně odevzdá kvalifikovanému personálu, který se během sezení o vše postará
• během hemodialýzy se pacient setkává s ostatními pacienty

Výhody peritoneální dialýzy:

• fyziologičtější než hemodialýza, proto menší zátěž pro organismus
• provádí se v domácím prostředí bez nutnosti dopravy do dialyzačního centra
• dává volnost cestování, protože peritoneální dialýzu lze provést kdekoliv mimo domov
• větší dietní volnost
• schopnost močit je zachována delší dobu než u hemodialýzy
• lepší kontrola krevního tlaku

Nevýhody hemodialýzy:

• sezení jsou rozvržena dialyzačním centrem
• cestování do dialyzačního centra 3x týdně
• závislost na přístroji
• schopnost močit je zpravidla dramaticky snížena již několik měsíců po zahájení hemodialýzy
• příhody hypotenze během hemodialyzačních sezení
• nutnost napichování jehel
• přísnější dietní opatření

Nevýhody peritoneální dialýzy:

• rozdělení denního rozvrhu (3-5 výměn denně)
• nesprávnou manipulací mohou vzniknout infekce břišní dutiny
• vyžaduje zacvičovací období
• větší odpovědnost pacienta
• stálá přítomnost dialyzačního katétru (omezení v koupání či plavání)
• každodenní léčba
• v domácnosti je třeba mít místo na skladování materiálu potřebného k peritoneální dialýze
• možnost přibývání na váze

Je možné, že v budoucnu si peritoneální dialýzu oblíbí větší procento pacientů, tak jak je tomu v některých západních zemích. To všechno ukáže další vývoj. V tuto chvíli je důležité, aby pacient byl dobře informován a měl možnost, podle vlastních preferencí,se pro některou z metod léčby rozhodnout.